VÍTÁME VÁS NA NAŠICH STRÁNKÁCH
NĚCO Z HISTORIE PEČĚNÍ OPLATEK A TRUBIČEK
Původně se oplatky používaly na církevní účely – mešní oplatky z vody a mouky – hostie.
Později vodu nahradilo mléko a přidávalo se : cukr, žloutek a příchutě.
Historici tvrdí, že název oplatka pochází z latinského slova oblata – obětní chléb.
Pečení oplatek má v Čechách a na Slovensku dlouhou tradici. Železné kleště používané na jejich pečení nacházející se ve sbírkách některých muzeí pocházejí již ze 16 století. Kleště jsou vyrobeny ze železa nebo litiny. Mají tvar nůžek. Na konci jsou zakončeny kulatými nebo hranatými plochami. Na nich bývají vyryty různé ornamenty s duchovní tématikou. Tyto kleště na pečení se dědily po mnoho generací.
Vznikají cechy na pečení oplatek. Lidem, kteří je pečou se říká oplatníci / jsou to i ženy / a těší se velké úctě.
Od 19 století převzali pečení oplatek učitelé na školách a učili pečení i své žáky. Při přijímacích pohovorech měli učitelé pečení zakotveno v pracovních smlouvách. V době velikonočních a vánočních svátků je pak žáci roznášeli po vesnicích a přitom zpívali koledy.
V některých oblastech začali lidé stáčet ještě za tepla oplatku na dřevěné vařečce a vznikla trubička.
Dnes se na pečení používají elektrické stroje.
V Čechách je tato tradice opomíjena, ale na Slovensku je tato tradice zvláště včase velikonočních a vánočních svátků stále udržovaná.
